Diverzita. Jak se k tomu (ne)postavit? 

Diverzita. Jedno z nejskloňovanějších slov zejména ve velkých korporacích. Čerstvě jsem z jedné vyšel, kde právě toto slovo bylo skloňováno velice často a velice nahlas.

Co to diverzita vůbec je?

Diversity, česky diverzita, je rozmanitost. V moderním světě, pokud chce být firma cool, musí diverzitu akceptovat a implementovat. A je to vlastně fajn. Diverzita definuje ve firmách absolutní absenci předsudků, které by jakkoli znevýhodňovaly kohokoli jen kvůli tomu, že má odlišnou sexuální orientaci, jiné náboženské vyznání, rasu, či pohlaví.

Obecně s diverzitou ve firemní kultuře nelze než souhlasit.

Můj článek je pohled na toto téma z jiného úhlu. Snažím se nastínit vnímání tzv. "selským rozumem".

Zažil jsem a spousty známých, kolegů, partnerů mi potvrdilo, že velký počet firem diverzitu pochopila trochu odlišně. Firmy se toto téma naučily perfektně používat jako marketingový a zejména PR nástroj.

"Vítáme v představenstvu ženu XY......... Propagujeme tímto diverzitu na nejvyšší úrovni."Tak zněl jeden příspěvek nejvyššího představitele jedné velice významné společnosti na sociální síti. Pod článkem se okamžitě objevují komentáře (určitě velice loajálních) zaměstnanců typu "Bravo, jsme pyšní, že v naší společnosti se myslí na diverzitu". K tomu se přidává blahopřání významné ženy v představenstvu další společnosti: "Jedna žena v představenstvu je málo, je zapotřebí více...."

Mezitím mi známý posílá printscreen jejich spořiče, který ukazuje "typicky šťastné" zaměstnance fabriky ve vývoji komponentů automobilky. Na obrázku je spokojený mladý muž snědé pleti, jak konzultuje výrobek se starší dámou.

A zde pramení téma na tento článek.

Jedná se skutečně o diverzitu a správnou věc pro společnost?

Podívejme se na to pohledem, řekněme, přirozeným.

V první řadě je zapotřebí ještě jednou zmínit, že primární osvěta o rozmanitosti je velice chvályhodná a neměla by být jakkoli podceňována.

Výše zmíněný příklad je však, nejen dle mého názoru, kontraproduktivní. Výše zmíněné PR aktivity zcela jistě nevyhodnocují i škodu, kterou tímto přístupem způsobují. Určitě se nikdo nezamýšlí nad druhou stránkou tématu.

Na mém blogu je jasné, že komentuji dění v automotive a zde je toto zmíněné téma dokonale kontroverzní. Pojďme si říct, že auta vždy byla a také pravděpodobně budou spíše mužskou záležitostí. Stejně tak najdeme spousty oblastí, které jsou ryze ženskou zvyklostí.

A ano, je spousty automobilově orientovaných žen, Mongolů, budhistů, protestantů, gayů, kteří v autech chtějí žít a také žijí. Ale určitě ne proto, aby se stali součástí diverzity. Důvodem je zajisté vášeň, chuť, potřeba, zájem a láska k automobilům.

Žena v domácnosti je pravěk?

Naproti tomu jsou spousty žen, které rodí potomky, vychovávají je, učí se s nimi a přinášejí jim krásné dětství. Ženy, které možná dělají i daleko cennější práci než muži. Zejména, pokud porovnáme muže na vysoké manažerské pozici, který sice rodinu hmotně zajistí, ale za den tráví čas nad projekty, jenž se třeba nikdy nezrealizují. K tomu žena "sedící" doma, vychovávající a zajišťující životní potřeby dítěte, ze kterého za několik desítek let bude uznávaný vědec, nebo velice schopný truhlář. O tom, jestli je tento model přirozený, nechci polemizovat, jelikož bych se dostal na tenký led.

Je však tento typ manželství, rodiny a soužití nemoderní?

Mají se tito lidé cítit tak trochu "out"?

Diverzita tak, jak ji prezentuje spousta korporací, je dle mého názoru minimálně špatně pochopená a především špatně uchopená. Nemyslím si, že je nutné a že je zapotřebí uměle zvyšovat počet žen, gayů a lesbiček, či menšinových ras v té či oné společnosti. Naopak je zapotřebí nebát se a poukazovat na prokazatelné diskriminace. Dále je také zapotřebí vždy vybírat toho nejschopnějšího jedince pro danou práci tak, aby společnost či dílčí oddíl ve společnosti udržel konkurenceschopnost.

Pokud se, dle mě, udrží konkurenceschopnost podniku a budou zajištěny konkurenceschopné výplaty a benefity pro zaměstnance, bude zajisté spokojená rodina. Pak se nikdo nebude zabývat tím, jestli je s dětmi doma muž či žena. Tím, kdo je ekonomickým tahounem rodiny a kdo pečovatelem přece rozhodují především podmínky té či oné rodinné situace.

Jak by se tedy, dle mého názoru, mělo pracovat s rozmanitostí.

Rozmanitost ve společnosti by měla být především přirozená. V dnešní době již nikdo nezmiňuje, jestli je vypsaná volná pozice pro muže či pro ženu. Nedokážu si však představit, jak mistr vybírá nového dělníka do šroubárny (který i umí přečíst Vergilia v originále:-) a pro zajištění diverzity vybere lesbickou mulatku čistě proto, aby měl splněno.

Pokud se v rámci výběrového řízení rozhodne, že ona lesbická mulatka má všechny předpoklady, že bude příkladnou dělnicí ve šroubárně a že zapadne do současného týmu, tým v pozitivním slova smyslu obohatí a zvýší tím efektivitu týmu, pak je to výběr vhodný. Předpokladem také je, že sama kandidátka zmíněnou pozici vyhledala a stojí o ni.

Pokud bude v managementu společnosti slabý jedinec a bude nahrazen silnou vůdčí ženou, je to také v pořádku. Ale už ne jen proto, že vyplňuje kvótu.

Přirozenost znamená, že nikdo nebude řešit jestli je tým mužský, ženský, či jakkoli jiný. Že nikdo nebude komentovat týmy rasově jednotné či rasově promíchané. Přirozená diverzita bude zejména o výchově zaměstnanců, co to znamená přirozenost.

Diversitu lze také přirozeně docílit jmenováním nového pracovníka pro zvýšení efektivity týmu. Jednoduše, jestli tým 5 chlapů nebyl výkonný a tudíž nekonkurenceschopný, najdu na trhu práce pracovníka/pracovnici (tzv. "štiku"), která tým nastartuje a znovu zamotivuje.

Jak efektivně diverzitu komunikovat?

Chytrá komunikace je na místě. A není efektivnější komunikace diverzity než komunikace jednoduše nejlepších zaměstnanců. Může to být nejvýkonnější člen týmu. Může to být nejdůležitější stmelovač týmu. Může to být nejzábavnější člen týmu. Může to být nejzkušenější člen týmu. Každý je svým způsobem rozdílný. To nejpodstatnější, dle mého názoru, je právě vyvarovat se poukazování na národnost, vyznání, sexuální orientaci či pohlaví těchto lidí.

Není pravda, že například u českého výrobce klimatizací vyřešíte diverzitu zaměstnáním obézní, lesbické Afroameričanky, která se modlí k Aláhu.

Jak jednoduše uzavřít toto téma? Domnívám se, že diverzita musí být především podřízená přirozenosti.